Moving

Ne nezanevřela jsem na bohatý český jazyk. Jen to anglické můůving "ladilo" více k mým skutečným pocitům. To slovo jakoby vystihovalo celý ten proces, kdy se nepřesouvají zdaleka jen lidé a věci z místa na místo. V pohybu jsou i vzpomínky, emoce, vztahy, očekávání .. Po nocích, kdy už děti spaly nebo jsme je měli u prarodičů a vrátili se z práce, balíme kousek po kousku. Někdy jsme tak unavení, že se dostáváme do stavu "odlehčení". To je stav, kdy se vám zdá být lehčí se věcí zbavit nebo je darovat, než je složitě balit a hledat pro ně místo v novém domově. Je to osvobozující a radostná záležitost. 

Poslouchám Gragora Alana Isakova a chvílemi se přistihnu jak klimbám. Den D proběhl naštěstí bez karambolu. Slunce se opíralo do oken, ale žádná výheň. Krájíme melouna a děláme citronádu. Kluci stěhováci se snaží a potí. Někteří pod tíhou břemen a s vidinou urychlit proces kolabují. Ale jsou to profíci, tak mlčím a v mezerách mezi sípáním a nádechem servírujeme "první pomoc". Hotovo! Zaklapnou se dveře. Motám se v uličce mezi krabicemi. Všude je cítit slabě nátěr, silikon...jednoduše novota. Venku se pohupují stromy. Otevřu okno a je slyšet šumění ze zahrady. První dáváme do kupy postel. Staré matrace se ale natolik rozležely, že neodpovídaly svým rozměrům. Nezbývalo než vyhledat nové. Vybrali jsme nakonec takový experiment. Matraci, která byla původně myšlena jako matrace na matraci :-O. Jednoduše řečeno přírodní kaučuk 10 cm vysoký...nakonec spokojenost. První noc...černočerná tma.