Sluníčko a volno k tomu. Užívám malých radostí. V kostele se rozlítneme každý ke svému "občerstvení". Fajn besídka je vzácnost a já mám tu možnost svoje děti předat do rukou, kde se nemusím bát..naopak mají pak otázky. Povídání s nimi je docela nadějné dobrodružství, jako byste rozsvítili světlo v tmách.
Jdeme pěšky domů. Někdy bych čekala,že po tolika letech už půjdou v důstojném hloučku, ale opak je pravdou. Jen se mění druh výzvy. Jemně nás "líznul parkůr".
Kalimba hraje často... a proč? Majda: "Mě to děsně uklidňuje mami!"
Tady artefakty mého dětství :)
Zamrzá, ale na to, aby se dali vytáhnout brusle, to není zdaleka.
Kachny ledoborky - když je krmíte ze břehu jsou ochotné se zobákem prokousat až k vám. Zdatnější kusy dobruslí!
Letošní nej úlovek.
Zmrzlé ruce...
Prokuky a pokuky naším lesem.
Čekání na "vrcholu"
Komentáře
Okomentovat
Děkuji !